logo

Aktualizace 2000 - Oxidy dusíku



Projekt
ATEM
Praktické využití výsledků modelových výpočtů
Kontakt

Oxidy dusíku jsou v současné době a dle výsledků modelových výpočtů i výhledově zůstanou nejvýznamnější znečišťující látkou v ovzduší ohrožující zdravotní stav obyvatel Prahy. V nejvíce zatížených oblastech je v současnosti překračován imisní limit pro průměrné roční koncentrace NOx, který je stanoven na 80 µg.m-3. Imisní limit pro krátkodobé koncentrace 200 µg.m-3 je překračován dlouhodobě prakticky v celé centrální části Prahy a v okolí většiny hlavních komunikací a to po více než požadovaných 5 % roční doby.

Hlavní podíl na imisní zátěži oxidů dusíku má automobilová doprava, naopak význam bodových a plošných zdrojů (průmysl a vytápění) se dlouhodobě průběžně snižuje. Tento vývoj emisí se projevuje postupným soustřeďováním zvýšených hodnot do blízkosti hlavních komunikací a křižovatek.

Mimo hlavní městské komunikace se imisní situace oxidů dusíku dlouhodobě postupně zlepšuje. Například v centru Prahy se od r. 1994 snížily hodnoty IHr NOx z 50 - 80 µg.m-3 na 40 - 60 µg.m-3 (tj. cca o 20 - 25 %).

K výraznějším změnám dochází v oblastech, kde se projevují důsledky provozu nových dopravních staveb (Šterboholská radiála, Strahovský tunel apod.). Zde je možné pozorovat nejen nárůst imisní zátěže podél nových komunikací, ale zejména zlepšení kvality ovzduší v obytné zástavbě díky odlehčení dopravy.

Rozložení modelových hodnot průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku v roce 2000 je graficky znázorněno na výkresu 5.

    • mezi nejvíce zatížené lokality, kde hodnoty IHr NOx dosahují 80 - 100 µg.m-3 (lokálně i nad 120 µg.m-3), patří okolí ulice K Barrandovu, Barrandovského mostu a Jižní spojky, křížení ul. 5. května s Jižní spojkou, okolí Severojižní magistrály mezi Muzeem a Žitnou, jižní portál Strahovského tunelu a okolí cementárny v Radotíně
    • hodnoty nad 60 µg.m-3 se vyskytují dále v centru města od Muzea přes Karlovo náměstí až k Andělu, podél SJ magistrály od Nuselského mostu až k nábřeží Vltavy (Hlávkův most), v blízkosti severního portálu Strahovského tunelu a v okolí některých dalších silně dopravně zatížených komunikací a křižovatek


Výkres 5:

Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku


Výkres 5: Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku

V grafu 3 je uvedeno porovnání imisní situace ročních koncentrací NOx z hlediska počtu obyvatel a rozloze území, které je těmito koncentracemi zasaženo:

    • oproti ostatním znečišťujícím látkám se zatížení obyvatelstva a území oxidy dusíku změnilo za poslední 2 roky poměrně mírně

    • postupné zlepšování imisní situace IHr NOx se projevuje nárůstem počtu obyvatel a rozlohy v kategoriích do 20 µg.m-3 (tj. méně než 1/4 limitu). Celkový počet obyvatel se zde zvýšil z 244 na 389 tisíc. Současně se snížil počet dotčených obyvatel a rozloha zasaženého území ve všech kategoriích s imisními hodnotami nad 50 µg.m-3 (např. v pásmu nadlimitních hodnot přes 80 µg.m-3 žilo v r. 1998 celkem 22,5 tisíce obyvatel, v r. 2000 je to již jen 13,2 tisíc)


      Graf 3:

      Imisní zatížení obyvatelstva oxidy dusíku


      Graf 3: Imisní zatížení obyvatelstva oxidy dusíku

Celkové imisní příspěvky jednotlivých skupin zdrojů (bodové, liniové, plošné) a jejich vývoj v období 1998 - 2000 k výsledné hodnotě průměrné roční koncentrace jsou znázorněny na obrázku 3.

    • u většiny vybraných oblastí má hlavní podíl na imisní zátěži NOx doprava, výjimkou je pouze Staré město (s převahou plošných zdrojů), Radotín (kde převládají bodové zdroje vlivem emisí z cementárny) a Nebušice a Kolovraty (s převahou transferů)


      Obrázek 3:

      Oxidy dusíku - podíly skupin zdrojů ve vybraných oblastech


      Obrázek 3: Oxidy dusíku - podíly skupin zdrojů ve vybraných oblastech

Výkres 6 nabízí celkový pohled na vývoj imisní situace průměrných ročních koncentrací NOx v období 1994 - 2000.

    • na většině území Prahy, v oblastech mimo hlavní městské komunikace, dochází k postupnému snižování průměrných ročních koncentrací oxidů dusíku

    • zatímco v roce 1994 se charakteristické modelové hodnoty v centru města pohybovaly mezi 50 - 80 µg.m-3, v roce 2000 zde hodnoty dosahují nejčastěji 40 - 60 µg.m-3

    • v okolí nejzatíženějších komunikací a křižovatek (magistrála, Jižní spojka, Barrandovská spojka) se imisní situace během hodnoceného období 1994 - 2000 výrazně nezměnila, ve všech etapách projektu ATEM byly v těchto lokalitách vypočteny hodnoty IHr NOx přesahující 100 µg.m-3

    • výsledky jednotlivých etap výpočtů v rámci projektu ATEM umožňují porovnat, jak je imisní situace Prahy ovlivněna postupnou výstavbou nových dopravních staveb (1. a 2. stavba Šterboholské radiály, Prosecká radiála, Strahovský tunel). Projevuje se zde nejen nárůst hodnot podél nové komunikace, ale současně rozsáhlé zlepšení imisní situace IHr NOx v okolí ostatních silnic díky přesunu automobilové dopravy do kapacitních komunikací, vedených mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou. Na těchto příkladech lze ukázat, že nové silniční stavby, které řeší již neúnosnou dopravní situaci, mají v celkovém měřítku vesměs pozitivní dopad na imisní situaci města.


      Výkres 6:

      Oxidy dusíku - Vývoj průměrných ročních koncentrací v období 1994 - 2000


      Oxidy dusíku - Vývoj průměrných ročních koncentrací v období 1994 - 2000

Vyhodnocení modelových hodnot maximálních krátkodobých koncentrací oxidů dusíku umožňuje výkres 7.

    • výpočty krátkodobých koncentrací NOx potvrzují obdobný trend jako v případě průměrných ročních koncentrací, tj. výrazné soustředění pásem IHk NOx do okolí hlavních křižovatek a komunikací

    • k překračování krátkodobého imisního limitu (200 µg.m-3) může stejně jako v předchozích letech docházet prakticky v celé centrální části Prahy a na okrajích podél významných dopravních tahů, pole nadlimitních hodnot se však oproti roku 1998 zúžilo

    • v nejvíce zatížených lokalitách byly vypočteny krátkodobé koncentrace NOx 800 - 1000 µg.m-3 (v některých případech až 2000 µg.m-3)

    • v centru města se hodnoty IHk NOx pohybují v rozpětí cca 200 - 600 µg.m-3


      Výkres 7:

      Maximální krátkodobé koncentrace oxidů dusíku


      Výkres 1: Maximální krátkodobé koncentrace oxidů dusíku

Obdobné změny je možné sledovat i u doby překročení imisního limitu krátkodobých koncentrací oxidů dusíku. Rozložení modelového pole doby překročení v roce 2000 je znázorněno na výkresu 8, dlouhodobé porovnání hodnot v letech 1994 - 2000 umožňuje výkres 9.

    • v celkovém rozložení modelového pole doby překročení limitu IHk NOx se opět nejvýrazněji projevují hlavní komunikační tahy - Barrandovská spojka, Jižní spojka, Severojižní magistrála a dálnice D1, ul. Průmyslová, Mladoboleslavská, Kbelská, V Holešovičkách, M. Horákové, Patočkova, Strahovský tunel a další), v centru města se jedná o okolí ulic Žitná, Ječná, Karlovo náměstí až k Andělu

    • charakteristické hodnoty doby překročení imisního limitu v okolí těchto komunikací dosahují 10 - 25 % z celkové roční doby, v nejvíce zatížených lokalitách 25 - 35 %

    • za nejvýznamnější bodových zdroj lze z hlediska doby překročení považovat cementárnu v Radotíně, v jejímž okolí byly vypočteny hodnoty překročení imisního limitu až 15 % roční doby

    • z výkresu 9 je zřejmé, že z pohledu doby překročení krátkodobých imisních limitů se situace v Praze v období 1994 - 2000 poměrně výrazně zlepšila - zatímco v roce 1994 zasahovalo pole vysokých hodnot (nad 10 % roční doby) souvislé území od Barrandova a Krče na jihu přes celé centrum města až po Dejvice, Holešovice a Prosek, v roce 2000 jsou tyto hodnoty omezeny především do okolí výše uvedených hlavních dopravních tahů a na centrální část města


Výkres 8:

Doba překročení krátkodobé imisního limitu oxidů dusíku


Výkres 8: Doba překročení krátkodobé imisního limitu oxidů dusíku


Výkres 9:

Vývoj doby překročení krátkodobého imisního limitu v období 1994 - 2000


Výkres 9: Oxidy dusíku - Vývoj doby překročení krátkodobého imisního limitu v období 1994 - 2000

Další škodlivina - CO
Zpět - SO2