Na závěr

Na sepsání této publikace se podílelo 24 autorů. Jak upozorňujeme v úvodu zůstal rukopis každého z nich zachován, neboť i v něm se obráží přístup ke zpracování tématu. A tak zatímco někteří autoři nepřekročili hluboce vědecké pojetí problematiky, jiní se zase snažili podat svůj výklad přístupnější, populárnější formou. Myslíme si, že to na škodu knihy není. Stejně tak je tomu i co délky a obsahu článků.

Jelikož je tato publikace určena především zájemcům o pragensie v nejširším slova smyslu, tedy ne pouze pro úzký kruh vědců a badatelů, přistoupili jsme k jisté netradiční úpravě textu. V jednotlivých článcích jsou (dle požadavků autorů) v závorkách ponechány také odkazy na citace prací, z nichž byly údaje použity. Editor se ale po konzultacích s některými spoluautory rozhodl knihu vydat pouze se seznamem nejvýznamnějších, šíře pojatých prací. Je tomu tak proto, že mnohé literární odkazy jsou uvedeny v textech vysvětlivek k jednotlivým listům základních geologických map Velké Prahy a okolí, nebo jsou uváděny v jiných známých, běžně dostupných kompendiích, monografiích a dalších publikacích zásadního významu a v bibliografiích. Navíc se tím ušetří prostor, lépe využitelný např. pro obrázky, mapky, fotografie apod.

Do souhrnu článků byla původně zařazena i obsáhlá kapitola o současném stavu neživého přírodního prostředí Prahy se zvláštním zřetelem na emise, prašné spady, kontaminace půd a vod, atd. Od počátku sepisování jednotlivých článků však uplynula poměrně dlouhá doba. A tak zatímco většina údajů o neživé přírodě se prakticky nezměnila, vývoj přírodního prostředí zaznamenal díky antropogenní činnosti každoročně určité změny (pro nás naštěstí převážně v kladném slova smyslu). Musel by se tedy text od jeho původního sepsání až do doby předložení k tisku několikrát upravovat. Jenže to se každoročně děje v Institutu městské informatiky hl. města Prahy pravidelným vydáváním periodika "Praha - životní prostředí", v němž každý nalezne množství údajů z měření a analýz sledovaných měnících se ukazatelů momentálního i dlouhodobého stavu přírodního prostředí Prahy z nejrůznějších aspektů. V uvedeném periodiku je však i množství dalších zajímavých údajů, jako je třeba sledování hydrologických poměrů a jejich změn na Vltavě, Berounce a všech jejich přítocích, údaje o velkých povodních, atd., tedy o problematice, která se nám do naší publikace nepodařila včlenit. Proto alespoň stručná kapitola č. 28.

Pozorný čtenář jistě zjistí, že se některé údaje opakují v kapitolách dvou či dokonce několika autorů. V zájmu autentičnosti textů, k zachování jejich čtivé posloupnosti a také pro ilustraci různých úhlů pohledů a přístupů k určitým objektům, jsou články podány tak, jak byly předloženy.

Je jistě nápadné, že čtyři z autorů této publikace již nejsou mezi námi. Tato skutečnost je důsledkem doby trvání přípravy rukopisu k tisku, který se navíc po několik let pro nedostatek finančních prostředků neuskutečnil. Ke čtenáři se tak kniha dostává sice se spožděním, ale v řadě údajů doplněná a aktualizovaná.

Ještě malé upozornění: Některé články pojednávají o Praze i jejím perspektivním okolí (jak bylo původní zadání), jiné se omezují jen na samotné území Velké Prahy. S tím se, bohužel, nedalo nic dělat.

Nakonec poděkování všem, kteří se na přípravě této publikace technicky podílely. S laskavým svolením ředitele Českého geologického ústavu v Praze RNDr. Miloše Růžičky, CSc. to byli zejména: Bohuslav Karbula, Eva Kulíková, Eva Riedlová, Jiří Rudolský a Karel Vršťala. Vřelý dík náleží rovněž recenzentovi knihy prof. dr. F. Fediukovi, DrSc. za jeho velmi svědomité prostudování textu a za drobné i zásadnější opravy, úpravy i připomínky, které byly v naprosté většině případů respektovány.