WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

A1  SHRNUTÍ

Praha je hlavním městem České republiky a zároveň jejím městem největším svojí rozlohou (496 km2) a počtem obyvatel (1,25 mil. obyvatel v roce 2009). Z hlediska kvality prostředí musí Praha řešit obdobné otázky jako jiná velká města ve světě. Jedná se především o vliv automobilové dopravy, hospodaření s vodou a energiemi, nakládání s odpady, ale také udržitelné využívání území, péči o čistotu, zeleň a cenné přírodní lokality na území města. Ve svém Strategickém plánu Praha deklaruje záměr: „Dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.“

V posledních letech se v Praze podařilo úspěšně vyřešit řadu problémů, kterými bylo prostředí města zatíženo z minulých desetiletí, převážně z éry předchozího režimu. Jiné problémy jsou naopak výzvou k novým opatřením.

Ovzduší

V Praze došlo v posledních dvaceti letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává zejména negativní vliv automobilové dopravy. Neuspokojivý je vývoj u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků, kde se stále, zejména v okrajových částech města, projevuje negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva.

Z hlediska emisí z dopravy je nárůst dopravní zátěže částečně kompenzován modernizací vozového parku. Pozitivní vliv má i postupující výstavba nadřazeného komunikačního systému, byť její tempo není příliš uspokojivé. Nadále je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.

Výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že v posledních letech došlo k podstatnému zlepšení kvality ovzduší na území města. Na tento trend měly pozitivní vliv rovněž relativně dobré rozptylové podmínky.

Zatímco v roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na 4 z 15 pražských monitorovacích stanic, v letech 2008 a 2009 již nedošlo k překročení tohoto limitu ani na jedné stanici. V roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na šesti stanicích, v roce 2009 již jen na dvou stanicích (2008 na třech). V daném období značně poklesly naměřené hodnoty koncentrací obou těchto látek prakticky na všech stanicích, lze tedy hovořit o jevu celoplošném. Podobný vývoj byl zaznamenán i u limitu průměrných denních koncentrací PM10.

Podíl plochy města, na kterém je překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší, se do roku 2006 pohyboval nad 90 %. V roce 2008, a podle předběžného hodnocení i v roce 2009, to však bylo již méně než 8 %.

Voda

Kvalita vody v povrchových tocích se rovněž výrazně zlepšila. Pro většinu sledovaných skupin ukazatelů je voda klasifikována prvními třemi z pětistupňové hodnotící škály, tedy jako voda neznečištěná či mírně až středně znečištěná (spíše v případě drobných vodních toků). Vyšší hodnoty znečištění jsou registrovány u některých obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů (např. organický uhlík, vodivost, chemická spotřeba kyslíku a celkový fosfor).

Zásobování obyvatel pitnou vodou je dlouhodobě na vysoké úrovni. Cenným zdrojem vody pro Prahu je vodárna Želivka, z níž je voda do Prahy přiváděna unikátním 52 km dlouhým štolovým přivaděčem. Z celkového objemu 123 mil. m3 pitné vody vyrobené v roce 2009 bylo zhruba 74 % pokryto právě z vodního zdroje Želivka. Na veřejnou vodovodní síť jsou napojeny všechny domácnosti, daří se efektivní hospodaření s vodou. Snižuje se specifická spotřeba vody (v roce 2009 činila 114 l na osobu za den). Jsou úspěšně snižovány dříve kritické ztráty vody úniky ze sítě (ze 46 % v roce 1996 klesly na cca 21 % v roce 2009). Kvalita pitné vody je pravidelně kontrolována a vyhovuje přísným limitům.

Na systém kanalizační sítě je napojeno cca 99 % domácností. Za rok 2009 bylo čištěno 123 mil. m3 odpadních vod. Z toho 93,5 % na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), zbývající na pobočných čistírnách v okrajových částech města. Objem znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do povrchových vod, vyhovuje stanoveným limitům a průběžně je snižován. Připravuje se modernizace ÚČOV.

Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana centra města. Intenzivní výstavba protipovodňové ochrany na území města nadále pokračuje, v roce 2009 probíhala v lokalitách Zbraslav, Radotín a Troja. Po dokončení (předpoklad 2012) bude Praha chráněna proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni přepočtené hladiny povodně z roku 2002 s rezervou +30 cm, s výjimkou Zbraslavi, jejíž ochrana je navržena na povodeň stoletou se stejnou rezervou.

Krajina a zeleň

Bilance ploch podle evidence ČÚZK dokumentuje průběžný mírný nárůst zastavěných ploch převážně na úkor zemědělské půdy (1,6 % z celkové rozlohy města od roku 1990). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití zanedbaných a zdevastovaných ploch a objektů (tzv. „brownfields“).

Na území Prahy se nachází řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona a je jim ze strany města věnována zvýšená péče. V roce 2009 došlo k jejich rozšíření. Ke konci roku 2009 bylo evidováno 90 maloplošných zvláště chráněných území, které zaujímají cca 4,4 % z celkové rozlohy města (přibylo území přírodní památky Prameniště Blatovského potoka). Na území města se nachází také 12 evropsky významných lokalit zařazených do systému Natura 2000. Dále 11 přírodních parků, 25 významných krajinných prvků a 190 chráněných památných stromů.

Město se systematicky věnuje péči o krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, naopak přibývalo. Celková výměra zahrad a parků v majetku města činí více než 2600 ha. V pražských stromořadích se nachází přibližně 26 000 stromů. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 vysazeno více než 3210 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 166 ha (o 3,4 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace.

Odpady

Cílená pozornost je věnována i problematice odpadového hospodářství. Přestože je v Praze evidován nárůst produkce odpadů související především s rostoucí stavební činností (6,1 mil. tun v roce 2009, 5,2 mil. tun v roce 2008), daří se úspěšně navyšovat využívání odpadů před jejich konečným skládkováním. Z celkové produkce odpadu bylo v roce 2009 podílově využito 53 % odpadu, z toho energeticky využito 3,6 %, dále 61 % bylo použito na terénní úpravy a 23 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním bylo sníženo na cca 3 %. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkového podílu nakládání s odpady.

V roce 2009 bylo vyprodukováno 383 tis. tun komunálního odpadu od občanů (tj. cca 308 kg na obyvatele, proti roku 2008 nárůst 6,2 %). Pokračuje úspěšný rozvoj komplexního systému nakládání s komunálními odpady. Podíl využitého odpadu činil v roce 2009 již 80 %, energetické využití představovalo 50 %. Narůstá dlouhodobě objem vytříditelných složek odpadu, zejména papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (cca 61 tis. tun v roce 2009 včetně bioodpadu, meziroční nárůst cca 4%). Je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu a narůstá množství zpětně odebraných výrobků, zejména vyřazených elektrozařízení (cca 2927 tun). Roste počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (12 v roce 2009, oproti 9 v roce 2005) i počet stanovišť tříděného sběru odpadů (3224 sběrných míst a sběrné nádoby v 1060 objektech). Významné místo v rámci systému zaujímá také sběr bioodpadu (sezonní prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů – VOK, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 - Malešicích) a sběr objemného odpadu, prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a VOK přistavených v ulicích na území hl. m. Prahy.

Hluk

Závažným problémem města zůstává hluk ve venkovním prostředí. Zcela převažujícím zdrojem hluku je automobilová doprava. Podle výpočtů realizovaných v rámci hlukových map je 87 % populace zatížené denním hlukem L(den) nad 55 dB, obdobně 85 % populace je zatížené nočním hlukem L(noc) nad 45 dB. Na základě hlukových map jsou identifikována kritická místa, jimž je věnována prioritní pozornost v plánování a realizaci protihlukových opatření.

Doprava

Doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu prostředí v Praze. Požadavky na zajištění mobility jsou vyvažovány úsilím o minimalizaci negativních dopadů, zejména narůstající individuální automobilové dopravy. V rámci udržitelného rozvoje dopravy město rozvíjí hromadnou dopravu, usiluje o dobudování okruhu, podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižuje dopady na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility), minimalizuje zábory dalších ploch pro dopravní účely, podporuje cyklistickou a pěší dopravu i zdravý životní styl.

Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky města. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, dále i lanovku na Petřín a přívozy. Systém městské hromadné dopravy v Praze patří ke špičkovým ve světovém měřítku. V roce 2009 bylo v systému PID přepraveno zhruba 1,3 mld. cestujících (nejvíce metrem 45 %).

Pokračovalo budování cyklistické infrastruktury včetně značení cyklotras podle koncepce z roku 2003 a nového systému celoměstských cyklotras z roku 2006. Ke konci roku 2009 bylo vyznačeno směrovým značením celkem cca 346 km cyklotras, z celé sítě cyklistických komunikací mělo více než 200 km charakter chráněných tras a cca 44 km využívalo integrační opatření. Podíl cyklistické dopravy činil cca 1,8 % se zřetelným růstovým trendem, stanovený cíl je dosáhnout minimálně 5 % do roku 2020.

Energetika

Praha řeší v rámci udržitelného rozvoje města i oblast hospodaření s energiemi. V souladu s energetickou koncepcí město realizuje četné aktivity v oblasti úspor energií. Na základě energetických auditů jsou prováděna opatření s cílem snížit energetickou náročnost budov, především budov vlastněných a užívaných městem (úřady, školy, sociální ústavy). Ke konci roku 2009 bylo zrealizováno 392 opatření ve výši 1,5 mld. Kč (významnou část finančních prostředků získává město z fondů EU, především z OPŽP). Realizací zateplování budov jsou dosahovány úspory energie ve výši až 50 %. Pokračuje také dotační program Čistá energie Praha na podporu přeměny topných systémů na ekologická média a využití obnovitelných zdrojů v bytových objektech (v roce 2009 vyplaceno 12 mil. Kč).

Praha se může pochlubit i zajímavými projekty v oblasti energetického využití odpadu. Příkladem je Zařízení pro energetické využívání odpadu Malešice (Pražské služby, a. s.) s kogenerační jednotkou, která vyrobí teplo a světlo pro 20 tisíc domácností, dále využití bioplynu na skládce komunálního odpadu v Ďáblicích nebo v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubenči.

Nástroje a politiky v oblasti životního prostředí

Pro řízení péče o prostředí města jsou systematicky uplatňovány nástroje strategického a územního plánování, jsou důsledně uplatňována legislativní opatření a agendy vyplývající ze zákona (např. hodnocení vlivů na životní prostředí – EIA, integrované povolování – IPPC), stejně jako finanční nástroje a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO). Řada městských části je aktivních v oblasti dobrovolných nástrojů, zejména v uplatňování Místní Agendy 21, popř. v zavádění dílčích opatření pro ochranu životního prostředí v rámci tzv. Zeleného úřadování. Na celopražské úrovni jsou realizovány projekty mezinárodní spolupráce a je systematicky zajišťována informační podpora pro odborníky i veřejnost.

S ohledem na současnou situaci jsou další záměry v oblasti péče o prostředí hl. m. Prahy formulovány ve Strategickém plánu a v řadě koncepčních dokumentů zaměřených na dílčí tematické oblasti.

  • Zlepšovat kvalitu všech složek životního prostředí na celém území Prahy zejména redukcí znečištění ovzduší a snižováním hlukové zátěže.
  • Posilovat prvky udržitelného rozvoje města – v energetických systémech prosazovat účinné využití energie a snižovat její spotřebu.
  • Účelně využívat území, infrastrukturu a další zdroje.
  • Hospodárně nakládat s odpady.
  • Rozvíjet harmonický vztah města a příměstské krajiny, především ve snaze zmírnit negativní dopady suburbanizace a rozpínání města, upřednostňovat využití stávajících zastavěných nebo stavebně dotčených území.
  • Usilovat o dosažení souladu mezi rozvojem města a ochranou jeho historického, kulturního a přírodního bohatství.
  • Využívat všech dostupných prostředků komunikace s veřejností v otázkách ochrany životního prostředí a při přípravě rozvojových záměrů města.

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011