WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

B1.2  EMISE – ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

B1.2.1  Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích REZZO 1–3, čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (REZZO 4).

Tab. B1.2.1 Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Stationary air pollution sources

REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie.

REZZO 1 – extremely large and large sources, combustion processes with heat output over 5 MW and very important technologies.

REZZO 2 – střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW a významné technologie.

REZZO 2 – mid-sized sources, combustion processes with heat output 0.2–5 MW and important technologies.

REZZO 3 – malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie.

REZZO 3 – small sources, combustion processes with heat output under 0.2 MW, local heating systems, and less important technologies.

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší

Mobile air pollution sources

REZZO 4 – doprava.

REZZO 4 – transportation.

REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

Evidence je zajišťována podle § 13 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

Nahoru

B1.2.2  Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1–3)

B1.2.2.1 Počet zdrojů

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Vývojem procházel i počet evidovaných zdrojů. Počet zdrojů v kategorii REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Ve srovnání se situací v roce 2000 došlo k příznivé přeměně, resp. nárůstu počtu zdrojů spalujících plynná paliva na úkor zdrojů na tuhá a kapalná paliva. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

Tab. B1.2.2 Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 2000–2009

Kategorie

2000

2002

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Category

REZZO 1 – zvláště velké
a velké zdroje, celkem

201

237

240

246

258

245

244

229

REZZO 1 – extremely large
and large sources, total

REZZO 2 – střední zdroje celkem

3 006

2 866

3 055

3 098

3 252

3 246

3 304

3 458

REZZO 2 – mid-sized sources, total

  Tuhá paliva

202

131

105

78

62

60

55

37

  Solid fuel

  Kapalná paliva

81

59

48

46

45

41

60

85

  Liquid fuel

  Plynná paliva

2 259

2 310

2 406

2 528

2 551

2 660

2 713

2 835

  Gaseous fuel

  Ostatní vč. technologie

464

366

496

446

594

485

476

501

  Others incl. technology sources

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

B1.2.2.2 Emise

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem: (a) snižování spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), (b) změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). V roce 2009 došlo, s přihlédnutím k metodickému navýšení emisí tuhých látek, opětovně ke snížení většiny emisí. Nejvýrazněji se projevilo snížení emisí SO2, dosažené technickými opatřeními v provozu cementárny Radotín. I nadále však měrné emise stacionárních zdrojů na území Prahy výrazně převyšují průměr celé ČR.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy je Pražská teplárenská, a. s. – Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice. Druhým je cementárna Radotín a mezi dalšími významnými zdroji v kategorii REZZO 1 jsou převážně provozy Pražské teplárenské, a. s. a několik průmyslových zdrojů.

Tab. B1.2.3 Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze [t.rok-1], 2005–2009

Rok
Year

Kategorie zdrojů / Source Category

Velké zdroje
Large sources

Střední a malé zdroje
Mid-sized and small sources

Stacionární zdroje celkem
Stationary sources total

tuhé látky
particulate matter

SO2

NOx

tuhé látky
particulate matter

SO2

NOx

tuhé látky
particulate matter

SO2

NOx

2005

130

1 752

2 675

529

616

864

659

2 368

3 540

2006

166

1 702

2 791

474

526

751

640

2 228

3 541

2007

92

969

2 396

443

453

726

535

1 422

3 122

2008*

96*

1 258

2 489

671*

460

614

767*

1 718

3 103

2009**

98*

1 147

2 393

682*

471

623

780*

1 618

3 016

* korigované údaje – od roku 2008 zahrnuty emise tuhých látek ze stavebních činností

** předběžné údaje

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. B1.2.4 Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2008, 2009

a) 2008

Kategorie
Category

Tuhé látky
Particulate matter

SO2

NOx

CO

VOC*

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

Velké zdroje
Large sources

95,9

12,5

1 257,7

73,2

2 489,2

80,2

552,1

25,0

398,0

3,7

Střední zdroje
Mid-sized sources

234,1

30,5

44,3

2,6

278,0

9,0

167,7

7,6

22,6

0,2

Malé zdroje
Small sources

436,6

56,9

415,4

24,2

336,3

10,8

1 484,6

67,3

10 245,8

96,1

Celkem / Total

766,6

100,0

1 717,4

100,0

3 103,5

100,0

2 204,4

100,0

10 666,5

100,0

b) 2009 (předběžné údaje)

Kategorie

Tuhé látky
Particulate matter

SO2

NOx

CO

VOC*

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

t.rok-1
t.year-1

%

Velké zdroje
Large sources

97,7

13,4

1 147,1

69,7

2 392,6

79,6

488,5

25,8

303,9

2,9

Střední zdroje
Mid-sized sources

245,2

33,7

55,9

3,4

286,3

9,5

144,4

7,6

22,6

0,2

Malé zdroje
Small sources

385,2

52,9

442,1

26,9

325,1

10,8

1 262,7

66,6

10 201,6

96,9

Celkem / Total

728,1

100,0

1 645,1

100,0

3 004,0

100,0

1 895,6

100,0

10 528,1

100,0

* včetně odhadu emisí z použití rozpouštědel u nesledovaných zdrojů

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Obr. B1.2.1  Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2009

b1_2_01

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Obr. B1.2.2  Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2009

b1_2_02

* rok 2009 – předběžné údaje

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.2.3  Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2009

b1_2_03

* od roku 2008 zahrnuty emise tuhých látek ze stavebních činností

Zdroj: ČHMÚ

B1.2.2.3 Spotřeba paliv

Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

Obr. B1.2.4  Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1999–2009

b1_2_04

* rok 2009 – předběžné údaje

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Nahoru

B1.2.3  Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)

B1.2.3.1 Emise z dopravy

Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. Hlavním zdrojem emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy jsou městské komunikace – liniové zdroje.

S ohledem na dvouletý cyklus modelových výpočtů hodnocení kvality ovzduší, tedy i výpočtů emisí z dopravy, je uvedena pouze ukázka údajů prezentovaných podrobněji v minulé ročence.

Tab. B1.2.5 Emise z dopravy na území Prahy [t.rok-1], 2007
(ukázka z ročenky Praha životní prostředí 2008)

 

PM10*

SO2

NOx

CO

CxHy

VOC

Benzen
Benzene

 

Osobní automobily

1 967

33

7 371

22 781

10 339

9 799

407

Passenger cars

Lehké nákladní automobily

738

2

860

725

132

45

2

Light delivery trucks and vans

Těžké nákladní automobily

5 234

4

5 289

2 797

603

234

9

Heavy trucks and lorries

Autobusy

2 669

3

1 764

1 092

292

85

4

Buses

Liniové zdroje celkem

10 608

42

15 284

27 395

11 366

10 163

422

Line sources total

Emise z dopravy celkem**

10 809

44

15 703

29 702

11 714

10 476

438

Total traffic emissions**

* včetně sekundární prašnosti

** zahrnuty i ostatní zdroje (tunely, křižovatky, čerpací stanice, nádraží a terminály BUS, garáže a parkoviště)

Zdroj: ATEM

B1.2.3.2 Vyhodnocení dynamické skladby vozového parku na území Prahy v roce 2009

Množství emisí znečišťujících látek, které jsou produkovány automobilovou dopravou, je zásadně ovlivněno skladbou vozového parku, tj. procentuálním zastoupením vozidel podle jejich emisních charakteristik. V roce 2009 byla realizována studie dynamické skladby, která vyjadřuje skutečné zastoupení vozidel v dopravním proudu na komunikaci.

  • V Praze i v posledních letech pokračuje výrazná obměna vozového parku, která byla započata v 90. letech minulého století. V dopravním proudu se podíl osobních automobilů neplnících ani normu EURO 1 v období let 2001–2009 snížil z 27 % na 4 %. U nákladních aut jde o pokles z 35 % na 2 %.
  • Hl. m. Praha se vyznačuje velmi dobrým stavem vozového parku v dynamické skladbě, tj. v reálném dopravním proudu na komunikacích. Téměř 70 % osobních a 74 % nákladních automobilů představují vozidla plnící normu EURO 3 nebo vyšší; podíl normy EURO 4 nebo vyšší činí více než 40 % u osobních a přes 30 % u nákladních vozidel.

Obr. B1.2.5  Vývoj dynamické skladby vozového parku na území hl. m. Prahy z hlediska plnění emisních norem EURO

b1_2_05

Zdroj: ATEM

Obr. B1.2.6  Porovnání skladby vozidel v centrálním registru ČR a na komunikacích v Praze podle roku výroby

b1_2_06

Zdroj: ATEM

Nahoru

B1.2.4 Emise skleníkových plynů

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin. Na základě požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv a s využitím mezinárodně standardizovaných metodik je v ČR od roku 2007 vybudován Národní inventarizační systém (NIS) emisí skleníkových plynů, jehož správu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav. Systém je primárně určen pro mezinárodní srovnání jednotlivých zemí. Regionální či lokální propočty nejsou standardizovány a jejich provádění je obtížné.

Při národní inventarizaci se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované deriváty uhlovodíků. V podmínkách velkých měst, jakým je i Praha, lze konstatovat, že nejvýznamnějšími zdroji emisí skleníkových plynů jsou energetika, spalování paliv a doprava. Na tyto sektory byly zaměřeny specifické výpočty emisí skleníkových plynů pro hl. m. Prahu, uvedené dále v obvyklých jednotkách – CO2 ekvivalent.

Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 8 t CO2 ekvivalent na obyvatele. Za posledních 5–7 let lze pozorovat slabý pokles. V roce 2009 činily 7,58 t CO2 ekvivalent na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny (téměř 40 %), dále emise ze spalování zemního plynu (22 %), z dopravy (17 %) a z výroby dálkově dodávaného tepla (13 %).

Tab. B1.2.6 Celkové emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy [t CO2 ekv.]

 

2005

2006

2007

2008

2009*

 

Zemní plyn

2 359

2 263

2 082

2 147

2 089

Natural gas

Tuhá paliva

863

842

726

819

809

Solid fuel

Kapalná paliva

17

30

12

12

16

Liquid fuel

Emise z výroby elektřiny

3 693

3 776

3 992

3 925

3 751

Emissions from electricity generation

Emise z výroby tepla

1 275

1 267

1 210

1 243

1 230

Emissions from heat production

Doprava

1 815

1 887

1 687

1 574

1 578

Transport

Celkem

10 022

10 066

9 684

9 719

9 472

Total

* předběžné údaje

Zdroj: ČHMÚ, CDV, MŽP

Obr. B1.2.7  Měrné emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, 2000–2009

b1_2_07

Zdroj: ČHMÚ, CDV, MŽP

Obr. B1.2.8  Podíly kategorií zdrojů na emisích skleníkových plynů, Praha, 2009

b1_2_08

Zdroj: ČHMÚ, CDV, MŽP

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011