WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

B1.3  IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

B1.3.1  Hodnocení kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené a agregované hodnoty koncentrací imisí s příslušnými hodnotami imisních limitů, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto hodnot. Imisní limity by neměly být nadále překračovány od data stanoveného legislativou. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Česká legislativa zahrnuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší. Podrobnější informace o legislativním rámci, imisních limitech a dalších mezích pro hodnocení kvality ovzduší jsou uvedeny v elektronické verzi publikace.

Nahoru

B1.3.2  Měřicí síť sledování kvality ovzduší

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky, která obsahuje také údaje z měřicích stanic znečištění ovzduší. Stanice mají různý měřicí program a technické vybavení, jsou klasifikovány podle typu stanice a oblasti v souladu s evropským standardem. Přehled stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2009 a zastoupení monitorujících organizací vystihuje obrázek.

Klasifikace stanic podle evropského standardu pro výměnu informací (EoI)

Typ stanice
Station type

T – dopravní / measuring traffic pollution, I – průmyslová / measuring industrial pollution,
B – pozaďová / measuring background

Typ oblasti
Area type

U – městská / urban, S – předměstská / suburban, R – venkovská / countryside

Charakteristika
oblasti
Area
characteristics

R – obytná / residential, C – obchodní / commercial, I – průmyslová / industrial, A – zemědělská / agricultural,
N – přírodní / natural, RC – obytná-obchodní / residential-commercial, CI – obchodní-průmyslová / commercial-
industrial
, IR – průmyslová-obytná / industrial-residential, RCI – obytná-obchodní-průmyslová / residential-
commercial-industrial
, AN – zemědělská-přírodní / agricultural-natural

Obr. B1.3.1 Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2009

b1_3_01

Zdroj: ČHMÚ

Nahoru

B1.3.3  Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

Hodnocení je dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV).

Překročení imisního limitu (LV).

Hodnota je pod imisním limitem.

Zkratky v tabulkách mají následující význam

KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě
pLV – počet překročení LV
pLV + MT – počet překročení LV + MT

B1.3.3.1 Oxid siřičitý (SO2)

Oxid siřičitý emitovaný z lidské činnosti vzniká hlavně spalováním fosilních paliv (převážně uhlí a těžkých olejů) a při tavení rud s obsahem síry. Do roku 1999 došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého na všech měřicích stanicích v Praze. Od roku 2000 pokračoval s malými výkyvy klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. V roce 2009 došlo sice k mírnému vzestupu koncentrací, naměřené hodnoty však byly hluboko pod imisním limitem.

Tab. B1.3.1 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station category

Roční koncentrace
Yearly concentration
[µg.m-3]

1

P10 - Průmyslová

T/U/IC

5,5

2

P10 - Vršovice

T/U/R

5,3

3

P5 - Stodůlky

B/U/R

5,1

4

P6 - Suchdol

B/S/R

5,0

5

P9 - Vysočany

T/U/CR

5,0

6

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

4,8

7

P4 - Braník

T/U/R

4,4

8

P8 - Kobylisy

B/S/R

4,3

9

P8 - Karlín

T/U/C

4,1

10

P4 - Libuš

B/S/R

4,0

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.2  Vývoj ročních charakteristik koncentrace oxidu siřičitého, Praha, 1996–2009

b1_3_02

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.3  Čtvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a 25. nejvyšší hodinová koncentrace oxidu siřičitého v letech 1996–2009

b1_3_03

LV 1 hod. = 350 µg.m-3, LV 24 hod. = 125 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.2 Částice PM10 a PM2,5

Mezi hlavní antropogenní zdroje částic ve vzduchu lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. Částice PM10 (velikost do 10 µm) vykazují významné negativní účinky na lidské zdraví. Daleko horší zdravotní účinky jsou však korelovány s jemnou frakcí PM2,5 (velikost do 2,5 µm), která při vdechnutí proniká hluboko do plic.

Do roku 1999 byl zaznamenán podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a na většině monitorovacích stanic dochází ke kolísání hodnot koncentrací. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 stále zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.

Imisní limit průměrné 24hodinové koncentrace PM10 (50 µg.m-3, povolené překročení 35x) byl v Praze v roce 2009 překročen vícekrát na třech lokalitách. Roční imisní limit PM10 (40 µg.m-3) nebyl v roce 2009 překročen na žádné monitorovací stanici. Rovněž nedošlo k překročení imisního limitu (podle směrnice 2008/50/EC) roční průměrné koncentrace suspendovaných částic jemné frakce PM2,5 (25 µg.m-3). Některé stanice však vykazovaly hodnoty blízko pod limitem.

Tab. B1.3.2 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station
category

pLV

Max. 24hod. koncentrace
Max. 24-hour concentration
[µg.m-3]

36. nejvyšší 24hod. koncentrace
36th highest value
of the 24-hour concentration
[µg.m-3]

1

P5 - Smíchov

T/U/RC

48

190,1

56,4

2

P2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

45

140,0

52,0

3

P5 - Řeporyje

B/S/RA

41

123,0

55,0

4

P10 - Vršovice

T/U/R

35

169,2

49,6

5

P5 - Mlynářka

T/U/RC

34

170,9

49,3

6

P10 - Průmyslová

T/U/IC

32

196,4

48,6

7

P8 - Karlín

T/U/C

28

136,8

45,3

8

P9 - Vysočany

T/U/CR

27

159,0

46,0

9

P6 - Suchdol

B/S/R

26

188,4

42,9

10

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

25

182,6

45,0

pLV – počet překročení limitní hodnoty (50 µg.m-3)

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.3 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station category

Roční koncentrace
Yearly average concentration
[µg.m-3]

1

P5 - Svornosti

T/U/IR

40,0

2

P2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

31,9

3

P10 - Průmyslová

T/U/IC

30,8

4

P10 - Vršovice

T/U/R

30,8

5

P1 - Národní muzeum

T/U/RC

30,7

6

P5 - Smíchov

T/U/RC

30,5

7

P5 - Řeporyje

B/S/RA

30,2

8

P6 - Alžírská

T/U/R

29,8

9

P5 - Mlynářka

T/U/RC

29,7

10

P10 - Jasmínová

T/U/RI

29,0

Imisní limit = 40 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.4 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM2,5, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station category

Roční koncentrace
Yearly average concentration
[µg.m-3]

1

P5 - Smíchov

T/U/RC

22,1

2

P5 - Mlynářka

T/U/RC

21,2

3

P4 - Libuš

B/S/R

18,7

4

P9 - Vysočany

T/U/CR

14,8

5

P8 - Karlín

T/U/C

14,5

Imisní limit, LV rok = 25 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.4  Vývoj ročních charakteristik PM10, Praha, 1996–2009

b1_3_04

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.5  Vývoj ročních charakteristik PM2,5, Praha, 2004–2009

b1_3_05

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.6  Třicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech 1996–2009

b1_3_06

LV 24 hod.= 50 µg.m-3, LV rok = 40 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.7  Roční průměrné koncentrace PM2,5 v ovzduší v letech 2004–2009

b1_3_07

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.3 Oxid dusičitý (NO2)

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2, který vzniká relativně rychle reakcí primárně emitovaného NO s přízemním ozonem nebo radikály v atmosféře. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro NO2. Emise NOx vznikají převážně z antropogenních spalovacích procesů. Hlavním zdrojem v Praze je především silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích.

Na většině stanic se projevoval mírně klesající trend do roku 2000, v dalších letech pak naopak trend mírně narůstající, resp. kolísavý. V roce 2009 bylo znečištění NO2 přibližně srovnatelné s předchozím rokem. K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 21 stanic, které měly dostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů v roce 2009, došlo k překročení ročního imisního limitu (40 µg.m-3) na 5 lokalitách, z toho na 3 lokalitách včetně meze tolerance (42 µg.m-3).

V lokalitě Praha 2 - Legerova (hot spot) byl zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (98) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého (200 µg.m-3), z toho 67krát byl překročen limit včetně meze tolerance (210 µg.m-3). Výsledky měření této stanice dokládají velký problém hl. m. Prahy s dopravou vedenou středem města.

Tab. B1.3.5 Stanice s nejvyššími hodnotami 19. a maximální hodinové koncentrace NO2, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station
category

pLV

pLV + MT

Max. 1hod. koncentrace
Max. 1-hour concentration
[µg.m-3]

19. nejvyšší 1hod. koncentrace
19th highest 1-hour concentration
[µg.m-3]

1

P2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

98

67

435,8

242,4

2

P10 - Průmyslová

T/U/IC

3

1

247,0

147,5

3

P4 - Braník

T/U/R

0

0

123,6

98,7

4

P8 - Karlín

T/U/C

0

0

174,8

118,2

5

P8 - Kobylisy

B/S/R

0

0

151,1

90,9

6

P4 - Libuš

B/S/R

0

0

113,6

85,1

7

P5 - Mlynářka

T/U/RC

0

0

148,4

115,0

8

P1 - nám. Republiky

B/U/C

0

0

149,0

99,9

9

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

0

0

138,1

107,7

10

P5 - Smíchov

T/U/RC

0

0

175,0

143,3

Imisní limit, LV 1 hod. = 200 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

Tab. B1.3.6 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station category

Roční koncentrace
Yearly average concentration
[µg.m-3]

1

P2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

68,2

2

P5 - Svornosti

T/U/IR

55,1

3

P8 - Sokolovská

T/U/R

42,6

4

P5 - Smíchov

T/U/RC

41,5

5

P5 - Řeporyje

B/S/RA

41,0

6

P10 - Šrobárova

B/U/RC

39,7

7

P9 - Vysočany

T/U/CR

39,4

8

P1 - Národní muzeum

T/U/RC

38,3

9

P8 - Karlín

T/U/C

36,4

10

P6 - Alžírská

T/U/R

36,2

Imisní limit, LV rok = 40 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.8  Devatenácté nejvyšší hodinové koncentrace a roční průměrné koncentrace NO2 v letech 1996–2009

b1_3_08

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.9  Vývoj ročních charakteristik NO2, Praha, 1996–2009

b1_3_09

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.4 Olovo (Pb)

V roce 2009 byly v Praze sledovány koncentrace olova celkem na 9 lokalitách. Na všech stanicích byl během posledního desetiletí zaznamenán výrazný pokles znečištění ovzduší touto látkou. Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava – užívání olovnatých benzinů. Dalšími zdroji, které nejsou v Praze významně zastoupeny, jsou vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv a metalurgie neželezných kovů. Naměřené hodnoty leží hluboko pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Nejvyšší koncentrace byla v roce 2009 naměřena na stanici Praha 8 - Sokolovská (18,5 ng.m-3).

Obr. B1.3.10  Roční průměrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1996–2009

b1_3_10

Imisní limit, LV rok = 500 ng.m-3

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.5 Oxid uhelnatý (CO)

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Jedná se především o dopravu a stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

V roce 2009 nedošlo k překročení imisního limitu ani na jedné z pražských měřicích stanic. Na všech byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Nejvyšší hodnota byla zjištěna na lokalitě Praha 5 - Svornosti (3671 µg.m-3).

Obr. B1.3.11  Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1996–2009

b1_3_11

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.12  Vývoj ročních charakteristik CO, 2000–2009

b1_3_12

Imisni limit, LV 8h = 10 000 µg.m-3.

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.6 Benzen

Aromatické uhlovodíky mají významný negativní vliv na lidské zdraví (karcinogenní). Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho derivátů – je především automobilová doprava (výfukové plyny benzinových motorových vozidel, dále vypařování a manipulace s benziny).

V Praze byl v roce 2009 benzen sledován na 4 lokalitách, které splnily požadavky minimálního počtu dat pro výpočet ročního průměru. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit. Nejvyšší průměrná roční koncentrace byla naměřena na stanici Praha 5 - Smíchov (1,5 µg.m-3), avšak nacházela se pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

Obr. B1.3.13  Roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1998–2009

b1_3_13

LV rok = 5 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.7 Přízemní ozon

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Tím je dáno i jeho zařazení mezi sekundární znečišťující látky.

Cílový imisní limit (TV) je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m-3 v průměru za 3 roky. Z 8 stanic, kde se v roce 2009 měřily koncentrace přízemního ozonu, byl cílový imisní limit překročen na stanici Praha 6 - Suchdol. Oproti předchozímu hodnocenému období (2006–2008) došlo za období 2007–2009 na území Prahy k poklesu počtu překročení na všech 8 lokalitách. Tento pokles byl pozorován v celé České republice a byl pravděpodobně způsoben kromě mírného poklesu maximálních teplot také mírným snížením koncentrací prekurzorů ozonu. Cílový imisní limit by měl být podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., splněn do 31. 12. 2009.

V roce 2009 nebyl překročen zvláštní imisní limit pro ozon (hodinové koncentrace nad 180 µg.m-3), při kterém by již mělo být obyvatelstvo informováno o zvýšených koncentracích. Díky emisím z dopravy v blízkosti dopravních tepen, které odbourávají vysoké koncentrace ozonu (převážně reakce s NO) se značná část území Prahy nalézá v oblasti podlimitních koncentrací ozonu. Cílový imisní limit na ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl v roce 2009 překročen na lokalitě Praha 6 - Suchdol.

Tab. B1.3.7 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu, Praha, 2009

Poř. č.
No.

Lokalita
Locality

Klasifikace
Station
category

n

ppLVn
2007–2009

MAX8h-n
2007–2009
[µg.m-3]

MAXx-n
2007–2009
[µg.m-3]

x

Platné roky
Years of valid
measurements –
valid years

1

P6 - Suchdol

B/S/R

3

27,3

184,7

122,3

76

2007–9

2

P4 - Libuš

B/S/R

3

23,0

193,2

119,2

76

2007–9

3

P5 - Stodůlky

B/U/R

3

23,0

178,1

119,0

76

2007–9

4

P8 - Kobylisy

B/S/R

3

14,0

159,4

111,5

76

2007–9

5

P6 - Veleslavín

B/S/R

3

13,0

179,9

108,5

76

2007–9

6

P1 - nám. Republiky

B/U/C

2

8,0

149,2

107,1

51

2008, 9

7

P9 - Vysočany

T/U/CR

3

1,3

140,4

94,9

76

2007–9

8

P5 - Smíchov

T/U/RC

3

1,0

165,2

88,7

76

2007–9

Poznámka:
n počet platných let pro výpočet
x x-tá max. denní 8hod. koncentrace
ppLVn průměrný počet překročení LV za n platných let
MAX8h-n nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let
MAXx-n nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n platných let

Zdroj: ČHMÚ

Obr. B1.3.14  Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého průměru koncentrací ozonu
v průměru za 3 roky v letech 1996–2009

b1_3_14

TV 8 hod./3 roky = 120 µg.m-3

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.8 Nikl

Antropogenním zdrojem niklu, stejně jako jiných těžkých kovů, je především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů), výroba železa a spalování odpadu.

Ani na jedné z 8 sledovaných lokalit v Praze nebyl v roce 2009 překročen cílový imisní limit koncentrace niklu (20 ng.m-3). Nejvyšší roční průměr byl naměřen na lokalitě Praha 8 - Sokolovská (7,4 ng.m-3) a nedosáhl ani hodnoty dolní meze pro posuzování.

B1.3.3.9 Kadmium

Také v případě kadmia nebyl na žádné ze sledovaných lokalit překročen cílový imisní limit (5 ng.m-3). Nejvyšší roční průměr byl v roce 2009 zaznamenán na stanici Praha 8 - Sokolovská (0,6 ng.m-3 v SPM) a nedosáhl hodnoty dolní meze pro posuzování.

B1.3.3.10 Arsen

Původ antropogenního znečištění arsenem je až z 87 % spalování fosilních paliv, především uhlí, které obsahuje stopové příměsi sloučenin arsenu.

Koncentrace arsenu v ovzduší měly výrazně sestupný trend do roku 1998, poté se pohybovaly až do roku 2007 pod cílovým imisním limitem (6 ng.m-3). Během posledních let došlo na některých lokalitách k mírnému nárůstu. Na stanici Praha 5 - Řeporyje došlo v letech 2007 a 2008 k překročení cílového imisního limitu. V roce 2009 zde, stejně jako na žádné jiné lokalitě, již překročení zaznamenáno nebylo. Roční průměr, maximální pro Prahu, zde dosáhl hodnoty 3,5 ng.m-3.

Obr. B1.3.15  Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2009

b1_3_15

TV rok = 6 ng.m-3

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.11 Benzo[a]pyren

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo[a]pyren, zástupce skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Příčinou vnosu PAH do ovzduší je nedokonalé spalování fosilních paliv, ale také některé výrobní technologie. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště, z mobilních zdrojů pak zejména vznětové motory spalující naftu.

V roce 2009 byl benzo[a]pyren v Praze sledován na 3 lokalitách, které měly platný roční průměr. Překročení cílového imisního limitu (1,0 ng.m-3) bylo zaznamenáno na lokalitě Praha 10 - Šrobárova (1,4 ng.m-3). Po přechodném nárůstu koncentrací v letech 2004–2006 dochází od roku 2007 opět k jejich poklesu.

Obr. B1.3.16  Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší v letech 1997–2009

b1_3_16

Zdroj: ČHMÚ

B1.3.3.12 Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2 a CO v období 1996–2009

Dlouhodobý trend vývoje znečištění ovzduší v Praze za období 1996–2009 je uveden v předchozích kapitolách, vždy u příslušných látek. Na tomto místě přinášíme souhrnný komentář.

Do roku 1999 je patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách. Příčinou zmíněného poklesu v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 bylo ovšem vysoké znečištění v roce 2003 vzhledem k extrémně nepříznivým meteorologickým podmínkám (extrémně suchý rok). V roce 2005 se v případě PM10 a NO2 trend obrátil a nastal mírný vzestup. Zvýšení koncentrací je patrné i u PM2,5. V roce 2006 byl vzrůstající trend PM10 a NO2 potvrzen, k určitému zvýšení koncentrací došlo i v případě SO2. V roce 2007 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší ve všech uvedených látkách. Tento pokles byl ovlivněn příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu a únoru 2007 oproti předchozím dvěma rokům. V roce 2008 pokračoval klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10 a NO2. V koncentracích PM2,5 (měří se na méně lokalitách než PM10) došlo k velmi mírnému vzestupu. Největší pokles byl zaznamenán v nejvyšších denních koncentracích PM10. Tato skutečnost mohla být ovlivněna příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v dubnu, listopadu a prosinci 2008 proti předchozímu roku. V roce 2009 došlo k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a PM2,5, v případě PM10 a NO2 bylo znečištění ovzduší přibližně srovnatelné a předchozím rokem.

Na stav znečištění ovzduší má vliv více faktorů. Překračování limitů souvisí především se značným dopravním zatížením. Dále se na znečištění podílí příznivá či nepříznivá meteorologická situace především v zimní části roku. Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo[a]pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci Praha, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace.

Nahoru

B1.3.4  Monitoring prekurzorů ozonu ve venkovním ovzduší

Mezi prekurzory ozonu řadíme zejména těkavé organické uhlovodíky, které při určité intenzitě slunečního záření, teplotě, relativní vlhkosti ovzduší a dalších faktorů indukují v přízemní vrstvě atmosféry fotochemický proces, jehož reakčním produktem je ozon. Kinetiku tohoto chemického procesu významně ovlivňuje koncentrace prekurzorů v ovzduší. Koncentrace prekurzorů ozonu dosahují maxima v zimních měsících, kdy je zvýšený výskyt inverzních situací. V letním období naopak koncentrace klesají, s výjimkou isoprenu, který vzniká rozkladem terpenoidních sloučenin v listech a jehličí. V zimě je jeho koncentrace téměř zanedbatelná.

Obr. B1.3.17  Koncentrace vybraných prekurzorů ozonu na stanici Praha 4 - Libuš, 2009

b1_3_17

Zdroj: ČHMÚ

Nahoru

B1.3.5  Atmosférická depozice, kvalita srážek

Atmosférickou depozici lze rozdělit na dvě základní složky – mokrou a suchou. V prostředí města se znečištěným ovzduším má významný vliv suchá složka depozice, jejíž velikost je přímo úměrná imisním koncentracím jednotlivých znečišťujících látek. Zvýšené koncentrace některých iontů ve srážkách včetně suché depozice mají v prostředí města negativní vliv především na stavební materiály, dále na městskou vegetaci a povrchové a podzemní vody.

Chemické složení atmosférických srážek je na území Prahy dlouhodobě sledováno na dvou lokalitách s rozdílnou metodikou odběru vzorků. Na lokalitě Praha 4 - Libuš (ČHMÚ, odběr typu „wet only“) a na lokalitě Podbaba (VÚV TGM, odběr typu „bulk“ s příměsí prašného spadu).

Hlavní složkou srážek jsou sírany a dusičnany, jejichž obsah určuje kyselost srážkových vod. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší, než je průměrná depozice na území České republiky, jak je typické pro všechny oblasti s vyšším emisním zatížením.

Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let. Koncentrace i depozice dusičnanů naproti tomu nevykazují jednoznačný trend. Hodnoty pH ani na jedné z hodnocených pražských stanic nemají významnou rostoucí či klesající tendenci.

Obr. B1.3.18  Vývoj roční mokré depozice hlavních složek na lokalitách Praha 4 - Libuš a Podbaba, 1991 (resp. 1997)–2009

b1_3_18

Zdroj: ČHMÚ

Nahoru

B1.3.6  Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce

Doplňující údaje o znečištění ovzduší v Praze poskytuje celoroční měření průměrných koncentrací oxidu siřičitého (SO2) a oxidu dusičitého (NO2) metodou pasivní sorpce. Jednoduchá metoda je založena na samovolné sorpci těchto plynů, zpravidla po dobu 30 dnů, do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Byla ověřena korelace s výsledky klasických metod. Síť vzorkovačů je uzpůsobena požadavkům různých objednatelů – v Praze např. úřadů městských částí a státních institucí (školy, památkově chráněné objekty apod.).

Za celou dobu měření touto metodou (zahájeno v roce 1993) bylo nashromážděno značné množství dat, která potvrzují základní trendy i územní rozložení znečištění ovzduší zjištěné klasickými metodami nebo modelovými výpočty. Zvýšené koncentrace NO2 v blízkosti rušných komunikací a křižovatek potvrzují významné znečištění z dopravy.

Obr. B1.3.19  Vývoj znečištění SO2 a NO2 na stanicích měřených metodou pasivní sorpce

b1_3_19

Zdroj: SVÚOM, s. r. o., Pragochema, s. r. o.

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011