WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

C3  ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Životní prostředí je spolu s výživou jednou z nejrozsáhlejších determinant zdraví člověka. Je proto nezbytné sledovat zdravotní rizika a dopady znečištěného životního prostředí na lidský organismus. Stěžejním monitorovacím programem v ČR je od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, který je realizován na základě Usnesení vlády ČR č. 369/1991 Sb., je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a zároveň je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, schváleného Usnesením vlády č. 810/1998 Sb. Systém monitorování představuje ucelený systém sběru údajů, zpracování a hodnocení informací o stavu složek životního prostředí a o jejich vlivu na zdravotní stav české populace. Výsledky jsou každoročně publikovány ve zprávách, které jsou pro odbornou i širší veřejnost k dispozici na internetových stránkách www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi.

Systém monitorování probíhá ve vybraných sídlech, kterými jsou hl. m. Praha, krajská města, bývalá okresní města a další sídla. Ve dvou subsystémech je monitorování prováděno naopak na celostátní úrovni (monitorování kvality veřejného zásobování pitnou vodou a zdravotních rizik pracovních podmínek).

Kvalita ovzduší

Údaje o znečištění ovzduší použité v rámci Systému pocházejí z měřicích stanic provozovaných v roce 2009 hygienickou službou a ČHMÚ (20 stanic).

Vývoj znečištění ovzduší je od roku 2006 příznivý, trend má u většiny měřených škodlivin charakter mírného poklesu. Problémem přesto zůstávají látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravou a s procesy s ní spojenými (primární emise, resuspenze, otěry, koroze, …). Patří sem především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo[a]pyren (PAU), u kterých byly v Praze překročeny imisní a cílové imisní limity, a benzen. V okrajových částech města byly zaznamenány vyšší hodnoty arsenu jako zátěž ovzduší z lokálních malých zdrojů (< 0,2 MW).

Zatímco zátěž obyvatel těkavými organickými látkami (VOC), ozonem, oxidem uhelnatým nebo oxidem siřičitým z venkovního ovzduší byla v roce 2009 víceméně zdravotně nevýznamná, u dalších látek: oxidu dusičitého (NO2), suspendovaných částic frakce PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a těžkých kovů jsou zdravotní rizika vyšší. Z hlediska karcinogenního rizika je nejvýznamnější expozice benzo[a]pyrenu.

Obr. C3.1  Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z přijmu As, Ni, benzenu a BaP z venkovního ovzduší v Praze v roce 2009

c3_01

Zdroj: SZÚ

Pitná voda

V rámci celostátního monitoringu veřejného zásobování pitnou vodou v ČR je také v Praze sledována kvalita pitné vody v distribučních sítích veřejných vodovodů včetně malých vodovodů v okrajových částech hlavního města. Jakost dodávané pitné vody je hodnocena podle platného znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb.

V roce 2009 bylo v Praze získáno 58 089 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. U kontaminantů, které mají stanoven přijatelný či tolerovatelný expoziční limit, bylo provedeno hodnocení zátěže obyvatelstva z konzumace pitné vody. Podle výsledků dominovala expozice dusičnanům. Expozice ostatním škodlivinám byla na velmi nízké úrovni. Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech. Konzumací pitné vody z veřejného zásobování nemohlo dojít k přímému poškození zdraví obyvatelstva. Z rozboru epidemiologické situace vyplývá, že nebyl prokázán případ onemocnění, ve kterém by pití vody z veřejných vodovodů bylo označeno jako příčina vzniku onemocnění.

Obr. C3.2  Podíl pitné vody na čerpání denního přijatelného příjmu kontaminantů

c3_02

Zdroj: SZÚ

Rekreační vody

Kvalita rekreačních vod během koupací sezóny je v Praze sledována celkem v pěti koupalištích v přírodě. Pro koupání byly v roce 2009 nejpříznivější podmínky na koupalištích Lhotka (napouštěno vodovodní vodou) a Motol. Zhoršená jakost vody způsobena rozvojem sinic byla zaznamenána v ojedinělých případech. Významnější rozvoj sinic byl na koupališti Šeberák. Voda v Hostivařské nádrži (pro období 2010 a 2011 vypuštěna) a koupaliště Džbán byla většinu koupací sezóny klasifikována jako nevhodná ke koupání.

Aktuální informace o kvalitě rekreační vody jsou v průběhu koupací sezóny zveřejněny na www.hygpraha.cz (rubrika Přírodní koupaliště).

Tab. C3.1 Hodnocení pražských přírodních koupališť v roce 2009 podle metodického návodu hlavního hygienika ČR

Koupaliště
Swimming pool

Týden roku 2009 / Week of the year 2009

14

17

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

Koupaliště Lhotka
Lhotka Swimming Poll

 

 

 

J

 

 

 

K

K

 

K

 

 

p

K

K

K

 

K

 

Koupaliště Šeberák
Šeberák Swimming Poll

 

 

 

 

K

 

 

K

J

 

 

K

 

p

 

p

 

p

 

 

Rybník Motol
Lake Motol

 

 

 

 

 

 

 

K

 

J

 

 

K

K

K

 

K

K

L

K

Koupaliště Hostivař
Hostivař Swimming Poll

 

 

p

 

 

K

 

 

p

 

 

L

p

p

L

L

L

L

 

p

Koupaliště Džbán
Džbán Swimming Poll

L

p

p

 

L

 

L

L

 

 

p

 

 

p

L

p

K

 

p

 

J Voda vhodná ke koupání
K Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi
p Zhoršená jakost vody
L Voda nevhodná ke koupání
L Voda nebezpečná ke koupání

Zdroj: SZÚ

Biologický monitoring

Biologický monitoring představuje spojnici všech expozičních cest škodlivých látek a působení negativních faktorů ze znečištěného životního prostředí, včetně pracovního. Sledování obsahu vybraných kontaminant životního prostředí, zejména toxických kovů a persistentních chlorovaných organických látek v tělních tekutinách populace, probíhá v rámci Systému monitorování od roku 1994, v Praze od roku 2005.

Hladiny olova, kadmia a rtuti v krvi pražské populace nepřekračují zdravotně významnou hodnotu a mají klesající trend. Koncentrace chlorovaných organických látek (PCB, DDT nebo hexachlorbenzen) jsou sledovány v mateřském mléce prvorodiček. Zjištěné hodnoty kopírují sestupný trend pozorovaný v rámci Systému. Hladiny PCB v tělních tekutinách české populace se pohybují v horní části rozmezí zjišťovaného v zemích EU. Důvodem je výroba těchto látek v bývalém Československu a jejich opožděná regulace.

Obr. C3.3  Obsah olova v krvi dospělých, Praha, 2005–2009

c3_03

Zdroj: SZÚ

Obr. C3.4  Obsah chlorovaných organických látek v mateřském mléce, Praha, 2005–2009

c3_04

* sumární hodnota sledovaných izomerů DDT

** indikátorový kongener PCB

Zdroj: SZÚ

Pracovní podmínky

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, ukládá zaměstnavateli povinnost, aby práce vykonávané na jeho pracovištích zařadil do jedné ze čtyř kategorií, a to po zhodnocení míry expozice rizikovým faktorům. V Praze bylo zaregistrováno 37 295 zaměstnanců v rizikových kategoriích, z nichž 9829 byly ženy (zhruba 3krát méně v porovnání s celostátním průměrem). Nejvíce pražských zaměstnanců v rizikové práci je exponováno faktoru Psychická zátěž a Hluk. V nejrizikovější kategorii práce je nejvíce zaměstnanců exponováno vibracím.

V Praze bylo v roce 2009 hlášeno celkem 33 profesionálních onemocnění (v celé ČR 1313). Největší podíl činily nemoci z povolání přenosné a parazitární (např. infekční žloutenka), dále nemoci způsobené fyzikálními faktory a nemoci kožní. Nejčastěji byl výskyt onemocnění hlášen v odvětví „zdravotní a sociální péče“ a „stavebnictví“.

Obr. C3.5  Počet zaměstnanců exponovaných v Praze jednotlivým rizikovým faktorům práce

c3_05

Zdroj: SZÚ

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011