WEB PRAHA

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
PRAGUE CITY HALL

Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí
Yearbook – report on state of the environment

 
 
 

D3  DOPRAVA

Doprava má klíčovou roli pro zajištění základních funkcí města, má však také negativní vliv na kvalitu prostředí (hluk, znečištění ovzduší z automobilové dopravy). Vyvážený a udržitelný rozvoj dopravy je tedy tématem pro všechna velká města na světě, Prahu nevyjímaje.

Problematikou automobilové dopravy v Praze a sledováním dopravy na vybrané komunikační síti se zabývá Úsek dopravního inženýrství Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK – ÚDI, www.tsk-praha.cz) z jehož podkladů čerpá tato kapitola. Údaje o cyklistické dopravě jsou zpracovány podle podkladů Komise Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu (http://cyklo.praha-mesto.cz).

D3.1  AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

Pokračuje stálý nárůst počtu vozidel a provozu automobilové dopravy. Počet registrovaných vozidel mezi roky 1990 a 2009 stoupl z 429 000 více než na dvojnásobek (914 000), dopravní výkony (ve vozokilometrech) téměř na trojnásobek (ze 7,3 mil. vozokm na 21,2 mil. vozokm) a intenzita dopravy na konkrétních úsecích komunikační sítě podle lokality běžně na dvoj až čtyřnásobek. Nedostatek kapacity a výskyt kongescí se staly celoplošným problémem města.

Na nejzatíženějších úsecích komunikační sítě v Praze je dosahováno celodenních obousměrných intenzit přes 130 000 vozidel a nejzatíženějšími křižovatkami projíždí řádově 200 000 vozidel za den. Významný byl i nárůst nákladní automobilové dopravy.

Nicméně, meziroční vývoj mezi roky 2007 a 2009 vykazuje po řadě let zpomalení nárůstu. Meziroční navýšení dopravních výkonů z dříve dosahovaných hodnot 0,5 až 0,6 mil. vozokm/den poklesl na úroveň +0,1 až 0,2 mil. vozokm/den.

Vývoj dalších dopravních charakteristik v posledním období lze shrnout následovně:

  • přetížení komunikační sítě má již plošný charakter
  • dochází častěji k dopravním zácpám nejen v centru, ale i na nejkapacitnějších komunikacích
  • postupně se snižuje rozdíl mezi špičkami a sedlovými obdobími
  • prodlužuje se doba v průběhu dne, kdy je kapacita rozhodujících křižovatek vyčerpána, dopravní zácpy jsou stále častější, rozsáhlejší a déle trvající
  • maximální hodinová množství se vyskytují v pátečním odpoledni
  • odlišný je průběh variací intenzit nákladní automobilové dopravy (maxima dopoledne 10–11 h, 8,5 % celodenního množství) a osobních vozidel (maxima v ranní a odpolední špičce, 7 % denního množství).
  • plynule dochází ke snižování průměrné obsazenosti osobních vozidel v čase (1,71 v roce 1990, 1,31 v roce 2009)
  • zůstává zachován vysoký podílu osobních vozidel ve skladbě dopravního proudu (cca 90–95 %).

Obr. D3.1.1  Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu, 1961–2009

d3_1_01

Zdroj: ÚRM

Město si klade za cíl směřovat k moderní, efektivní a spolehlivě fungující dopravní infrastruktuře šetrné k lidem i k životnímu prostředí a k zajištění předpokladů pro zvýšení kvality života v Praze, zachování atraktivity města s dlouhou historickou tradicí při zachování podmínek pro ekonomickou prosperitu metropole. Tyto zásady jsou zohledněny v koncepcích přijatých vedením města pro problematiku dopravy, územního plánování i strategického rozvoje města, stejně jako v plánech investiční výstavby.

Jednou z priorit je pokračování výstavby nadřazeného dopravního skeletu města – radiálně okružního systému hlavní komunikační sítě. Nadřazená komunikační síť svou atraktivitou na sebe navazuje velký objem dopravy a vytváří podmínky pro další regulaci automobilové dopravy v centrální části města. Nezanedbatelným přínosem je i zvýšení bezpečnosti provozu.

Tab. D3.1.1 Automobilová doprava

 

2005

2006

2007

2008

2009

 

Délka komunikační sítě [km]

3 538

3 775

3 770

3 815

3 874

Length of road network [km]

  z toho dálnice

10

10

10

10

10

  motorways

  ostatní rychlostní komunikace

76

76

76

76

76

  other speedways

Počet motorových vozidel

749 786

761 071

780 738

906 571

914 224

Number of motor vehicles

  z toho osobních automobilů

602 339

605 774

612 879

678 056

683 295

  out of this passenger cars

Stupeň motorizace
(počet vozidel na 1000 obyvatel)

635

640

644

735

732

Number of motor vehicles
per 1,000 inhabitants

Stupeň automobilizace (počet osob.
automobilů na 1000 obyvatel)

510

510

506

550

547

Number of passenger cars
per 1,000 inhabitants

Dopravní výkon automobilové
dopravy na celé komunikační síti
[mil. vozokm]

 

 

 

 

 

Automotive transport performance
on the whole road network
[million vehicle-km]

  za průměrný pracovní den
  [mil. vozokm]

20

20

21

21

21

  per average working day
  [million vehicle-km]

  za rok [mld. vozokm]

7

7

7

7

7

  per year [billion vehicle-km]

Počet dopravních nehod za rok

33 349

34 689

33 484

30 251

15 583

Number of accidents per year

Relativní nehodovost
(počet nehod na 1 mil. ujetých km)

5

5

5

5

4,7

Relative accident rate (number
of accidents per 1 million km)

Intenzita automob. dopravy v centr.
části města v 1000 voz./den
(6–22 hod.) – centrální kordon

574

578

573

558

566

Automotive traffic intensity in the City
centre (1,000 vehicles/day;
6.00–22.00), Central Ring Road

Zdroj: TSK – ÚDI

Obr. D3.1.2  Počet motorových vozidel

d3_1_02

Zdroj: ÚRM

Obr. D3.1.3  Intenzita automobilové dopravy na vybrané komunikační síti, 2009

d3_1_03

Zdroj: ÚRM

Obr. D3.1.4  Dopravní výkon automobilové dopravy za průměrný pracovní den

d3_1_04

Zdroj: TSK – ÚDI

Nahoru

D3.2  HROMADNÁ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky a Programového prohlášení Rady HMP. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. Hromadná doprava přepravila Praze za rok 2009 v systému PID 1 305 784 tis. osob.

Pojítkem mezi individuální a hromadnou dopravou je systém záchytných parkovišť P + R (park and ride) a míst pro krátkodobé zastavení K + R (kiss and ride). Systém P + R má v současnosti k dispozici 17 záchytných parkovišť (ve 14 lokalitách) o kapacitě v řádu 3000 parkovacích stání. Míra využití kapacity jednotlivých parkovišť až na výjimky dosahuje hodnot 80–100 %. Místa pro krátkodobé zastavení typu K + R jsou na 16 lokalitách.

Obr. D3.2.1  MHD – přepravené osoby za rok

d3_2_01

Zdroj: TSK – ÚDI

Tab. D3.2.1 Městská hromadná doprava

 

2005

2006

2007

2008

2009

 

Provozní délka sítě celkem [km]

870

878

881

891

884

Length of the public city transport
network, total [km]

  metro

54

55

55

59

59

  underground

  tramvaje

141

141

141

142

142

  trams

  autobusy

676

682

685

690

683

  buses

Ujeté vozokilometry celkem [tis.]

158 790

158 537

157 559

163 475

162 138

Vehicle-kilometres travelled, total
[thousand]

  metro

46 602

46 976

47 110

52 780

52 756

  underground

  tramvaje

49 330

49 606

49 411

48 704

48 004

  trams

  autobusy

62 858

61 955

61 038

61 991

61 378

  buses

Přepravené osoby za rok celkem
[mil. osob]

1 185

1 221

1 242

1 312

1 286

Passengers transported per year
[million persons]

  metro

515

531

537

597

585

  underground

  tramvaje

340

349

352

357

349

  trams

  autobusy

330

340

353

358

352

  buses

Zdroj: TSK – ÚDI

Nahoru

D3.3  ŘÍZENÍ DOPRAVY, TELEMATIKA

V roce 2002 byly vedením města schváleny „Zásady pro rozvoj dopravní telematiky v hlavním městě Praze“, které se staly základním materiálem pro rozvoj telematických aplikací v Praze. Základním přínosem dopravní telematiky je zvýšení efektivního využití stávající dopravní infrastruktury cestou vhodného řízení dopravy a usměrňování dopravní poptávky v místě a čase a vytváření podmínek pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy. Plynulost dopravy, regulace rychlosti, preference autobusů a tramvají i další opatření mají pozitivní vliv na snižování dopadů automobilové dopravy na životní prostředí (snížení emisí do ovzduší, snížení hlučnosti).

Nahoru

D3.4  CYKLISTICKÁ DOPRAVA V PRAZE

Podpora cyklistické dopravy a vytváření potřebné infrastruktury na území Prahy je součástí plánovaného rozvoje města. Rada hl. m. Prahy schválila v roce 2003 Koncepci rozvoje základního systému cyklistických tras na území hl. m. Prahy, která předpokládala postupnou realizaci cyklotras celoměstského významu. V říjnu 2006 vzala Rada HMP na vědomí návrh Nového systému číselného označování cyklistických tras na území hl. m. Prahy, který na koncepci navazuje a síť cyklotras celoměstského významu dále rozšířil a upřesnil. V roce 2009 byla síť dále rozšířena a aktualizována v souvislosti s návrhem nového územního plánu, do kterého byla tato síť zapracována a který byl v průběhu roku dokončen a následně projednáván. Rozvojem cyklistické dopravy se ve spolupráci s organizacemi města i jednotlivými MČ zabývá Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu.

Ke konci roku 2009 bylo vyznačeno směrovým značením celkem 346 km cyklotras, stále rostoucí část již v novém systému. Z celé sítě cyklistických komunikací mělo více než 200 km charakter chráněných tras a téměř 44 km využívalo integrační opatření. Pokračovala integrace cyklistických řešení do projektů novostaveb a rekonstrukcí.

Podíl cyklistické dopravy činil cca 1,8 % se zřetelným růstovým trendem, stanovený cíl je dosáhnout minimálně 5 % do roku 2020.

Pozn.: Rada hl. m. Prahy v říjnu 2010 schválila Koncepci rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020.

Další informace na http://cyklo.praha-mesto.cz. Doplněk pro rekreační využití http://envis.praha-mesto.cz/podelpotoku (Po Praze podél potoků).

Obr. D3.4.1  Základní síť cyklistických tras v Praze a navazující cyklotrasy ČR, 2009

d3_4_01

Zdroj: ÚRM

Nahoru

D3.5  DALŠÍ AKTIVITY Z HLEDISKA UDRŽITELNÉ DOPRAVY V PRAZE

V rámci udržitelného rozvoje dopravy město podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, dopady na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž, rozvíjí hromadnou dopravu, minimalizuje zábory dalších ploch pro dopravní účely, podporuje cyklistickou a pěší dopravu i zdravý životní styl. Kromě údajů prezentovaných v předchozím textu lze uvést další zajímavé aktivity.

  • Využití zemního plynu pro pohon automobilů (Pražská plynárenská, a. s.)
  • Vozidla s pohonem na zemní plyn pro úklid města (Pražské služby, a. s.)
  • Nízkoemisní autobusy a autobusy na hybridní a elektrický pohon (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
  • Podpora elektromobility (PRE, ČEZ)
  • Regulace dopravy těžkých vozidel v centru města (Technická správa komunikací hl. m. Prahy).

Obr. D3.5.1  Vozidlo s pohonem na zemní plyn pro úklid města (Pražské služby, a. s.)

d3_5_01

Zdroj: Pražské služby, a. s.

Nahoru

 

© Magistrát hlavního města Prahy | Prague City Hall
Únor 2011 | February 2011