C. Populace a zdraví




Obyvatelstvo

Počet evidovaných obyvatel v Praze se od roku 2001 opět zvyšuje (ve druhé polovině 90. let docházelo ke snižování počtu obyvatel). Současný počet obyvatel (k 31.12. 2011) v Praze je 1 241 664, což je o více než 15,5 tisíc obyvatel méně než v loňském roce. Tento počet obyvatel je navázán na výsledky SLDB 2011 a není proto srovnatelný s předchozími roky. V minulých letech šlo o pří růstky obyvatel z migrace, a to zejména o pří růstky osob v produktivním věku, které se stěhují do Prahy předevší m z důvodu širokých možností uplatnění na trhu práce a převažují mezi nimi cizí státní pří slušníci. Na území města se v roce 2011 narodilo 14 002 dětí, což je o něco méně než v předchozích letech. Počet zemřelých dlouhodobě spíše klesá, mj. v souvislosti s prodlužováním střední délky života. Dlouhodobě se zvyšuje střední délka života, jak mužů, tak žen.


Obr C1.1 : Počet obyvatel k 31.12.

Zdroj: ČSÚ

Obr C1.2 : Střední délka života

Zdroj: ČSÚ

Obr C1.3 : Hustota zalidnění v městských částech Prahy

Zdroj: ČSÚ




Tab. C1.1 : Pohyb obyvatel

20062007200820092010 2011
Živě narození 12 530 13 195 14 339 14 488 14 792 14 002
Zemřelí 12 274 12 208 12 269 12 365 12 266 12 092
Přirozený přírůstek 256 987 2 070 2 123 2 526 1 876
Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel 0,2 0,8 1,7 1,7 2,0 1,5
Přistěhovalí 45 061 54 811 47 194 38 094 33 461 28 291
Vystěhovalí 38 801 31 827 28 150 24 402 27 855 22 540
Přírůstek stěhováním 6 260 22 984 19 044 13 692 5 606 5 751
Přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel 5,3 19,2 15,5 11 4,5 4,6
Celkový přírůstek 6 516 23 971 21 114 15 815 8 132 7 627
Celkový přírůstek na 1000 obyvatel 5,5 20 17,2 12,7 6,5 6,2
Hustota obyvatel na 1 km2 2 386 2 444 2 486 2 518 2 534 2 502

Zdroj: ČSÚ



ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA

Počet narozených v Praze meziročně mezi lety 2010 a 2011 mírně poklesl. Podobně počet zemřelých celkem a na 1000 obyvatel se zvolna snižuje. Standardizovaná úmrtnost v Praze je u obou pohlaví nižší než v ČR. Od roku 1990 standardizovaná úmrtnost klesá u obou pohlaví.


Obr C2.1 : Živě narození, potraty a zemřelí na 1000 obyvatel (1995 - 2011)

Zdroj: ÚZIS ČR

Obr C2.2 : Struktura úmrtnosti podle příčin smrti (2011)

Zdroj: ÚZIS ČR


Nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy (v čele s ostatními ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku) a dále novotvary. Počet zemřelých na novotvary na 100 000 obyvatel pozvolna klesá.

Incidence zhoubných novotvarů na 100 000 obyvatel celkem se mírně zvyšuje. Karcinom průdušnice, průdušky a plíce je na jednom z prvních míst u mužů i žen. Zatímco incidence u mužů, i když je stále vysoká, v posledních několika letech spíše stagnuje nebo mírně klesá, u žen incidence dlouhodobě rostla, nyní začíná stagnovat. U mužů je další významnou diagnózou zhoubný novotvar prostaty, jehož incidence na 100 000 obyvatel je na prvním místě. U žen je na prvním místě incidence zhoubného novotvaru prsu.

Obr C2.3 : Počet hlášených zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (MKN-10 dg. C00-D09)

Zdroj: ÚZIS ČR


SYSTÉM MONITOROVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

Životní prostředí je spolu s výživou jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujícím zdraví člověka. Proto je nezbytné sledovat zdravotní rizika a dopady znečištěného životního prostředí na lidský organismus. Stěžejním monitorovacím programem v Česku je od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Provádí ho Státní zdravotní ústav a výsledky jsou každoročně zveřejňovány na adrese www.szu.cz/publikace/ monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi. V Praze zahrnuje následující části:

Monitoring vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel je v Praze prováděn na 21 měřicích stanicích. Negativně se projevuje zejména narůstající vliv dopravy a lokálně působící zdroje (např. kotle na tuhá paliva v rodinných domcích) či zdroje CZT na sídlištích.

V roce 2011 bylo v Praze získáno celkem 55 501 výsledků jakosti pitné vody. Z toho bylo pouze v jednom případě prokázáno nedodržení limitů z hlediska zdravotní závadnosti a 300 případů překročení limitů pro mikrobiologické znečištění.

Kvalita koupacích vod v průběhu celé koupací sezóny je v Praze sledována celkem na pěti koupalištích ve volné přírodě. Výsledky kontrol jsou uvedeny v tabulce a aktuální informace lze nalézt na stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy – www.hygpraha.cz (rubrika Přírodní koupaliště).

Tab. C2.1 : Hodnocení kvality vody v pražských přírodních koupalištích

Koupaliště ve volné přírodě Týden roku 2011
202122232425262728293031323334
Lhotka
Šeberák
Motol
Džbán

Zdroj: SZÚ

  Voda vhodná ke koupání
  Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi
  Zhoršená jakost vody
  Voda nevhodná ke koupání
  Voda nebezpečná ke koupání


Obr C2.4 : Na koupališti na Šeberáku v Praze – Kunraticích se od poloviny června vyskytoval vodní květ sinic