D. Hospodářství a související faktory



Ekonomika města

Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má hl. m. Praha v rámci celé ČR zcela výsadní postavení. Region Praha vytváří více jak čtvrtinu celostátního HDP. V přepočtu HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly převýšila Praha průměr zemí Evropské unie (EU27) o více než 72 %.


Obr D1.1 : Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [tis. Kč]

Zdroj: ČSÚ

Obr D1.2 : Registrovaná míra nezaměstnanosti

Zdroj: ČSÚ


Ekonomice Prahy dominuje sektor služeb (82 %), naopak průmysl má mnohem menší podíl na tvorbě HDP i pracovních míst než ve zbytku ČR. Situace na trhu práce je v Praze dlouhodobě lepší než v ostatních regionech. V Praze byla v roce 2011 obecná míra nezaměstanosti 3,6 %, zatímco v ČR 7,3 %. Klasifikace pracovní síly i průměrné mzdy jsou zde také vyšší.

Tab. D1.1 : Zaměstnanost a mzdy, nezaměstnanost

Jednotka200520062007200820092010 2011
Míra ekonomické aktivity 2) %62,062,061,861,462,662,3 61,4
Zaměstnaní v NH celkem (VŠPS) tis. osob615,2627,2632,4645,6660,0656,8 650,3
  z toho podle postavení v zaměstnání podnikatelé 4) tis. osob128,4135,4132,8135,9146,4151,1 151,6
Průměrný evidenční počet zaměstnanců 3) tis. osob, přepočtené osoby725,8736,9768,8832,5771,7775,0 763,3 3)
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda 3) 23 55225 17526 89628 83030 02830 913 33 546
Nezaměstnanost 1)
Volná pracovní místa místa11 11916 19228 74625 0028 5085 743 7 465
Neumístění uchazeči osoby24 57121 36417 36317 43329 86533 433 32 580
  z toho ženy osoby13 01111 3439 1938 94014 49116 669 16 326
Dosažitelní uchazeči osoby22 52019 60315 81316 14328 94732 123 31 019
Uchazeči pobírající příspěvek osoby9 3928 5207 2688 51812 66111 754 9 226
Míra registrované nezaměstnanosti %3,252,722,162,143,664,07 3,95
Uchazeči na 1 volné pracovní místo 2,21,30,60,73,55,8 4,4

Zdroj: ČSÚ

1) Stav k poslednímu dni sledovaného období, zdroj dat MPSV
2) Podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech patnáctiletých a starších (Výběrové šetření pracovních sil, VŠPS)
3) Údaje za celé národní hospodářství podle pracovištní metody, za 2010 a 2011 předběžné údaje.
4) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků podle metodiky Výběrové šetření pracovních sil (Výběrové šetření pracovních sil, VŠPS).



Energetika

Obr D2.1 : Vývoj spořeby elektřiny

Zdroj: Pražská energetika, a. s. (do roku 2005)
PREdistribuce, a. s. (od roku 2006)

Spotřeba paliv a energie v hl. m. Praze sloužící pro uspokojování potřeb na otop a ohřev teplé vody má v posledních dvou dekádách sestupný trend. Naopak spotřeba elektrické energie roste. Na snižování spotřeby paliv, spálených na území Prahy pro vytápění a ohřev vody, mělo největší vliv ukončení provozu mnoha průmyslových podniků. Výrazně ke snížení spotřeby též přispěla rozšiřující se plynofikace kotelen, kdy dosluhující kotle na tuhá a kapalná paliva nahrazovaly kotle na zemní plyn s vyšší účinností spalování. Významný vliv má využívání tepla z elektrárny Mělník I., což umožnilo odstavení řady lokálních kotelen.


Obr D2.2 : Vývoj spořeby plynu

Zdroj: Pražská plynárenská, a. s. (do roku 2006)
PPdistribuce, a. s. (od roku 2007)

Obr D2.3 : Vývoj spořeby tepla

Zdroj: Pražská teplárenská, a. s.


PROGRAM ČISTÁ ENERGIE PRAHA

Program probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Celková výše podpory v roce 2011 činila 16 494 160 Kč (286 podpořených žádostí pro 653 bytů, z toho topný plyn 494, tepelné čerpadlo 78, fotovoltaika 9, solární kolektory 64 a biomasa 5 bytů). Program se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší podílí na poklesu emisí znečišťujících látek na území hl. m. Prahy.


Obr D2.4 : Struktura čerpání dotací - Čistá energie Praha 2011

Zdroj: RVP MHMP


Doprava

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

Individuální automobilová doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v Praze. Hl. m. Praha podporuje úsilí o minimalizaci negativních dopadů dopravy, to je však vyvažováno pokračujícím nárůstem používání osobních aut v Praze. Význačným faktem je, že v roce 2011 byl poprvé od roku 1990 zaznamenán meziroční pokles dopravního výkonu automobilové dopravy (o 1 %) přes nárůst počtu evidovaných vozidel. Počet registrovaných vozidel mezi roky 1990 a 2011 stoupl na více než dvojnásobek, dopravní výkony na trojnásobek a intenzita dopravy na konkrétních úsecích komunikační sítě podle lokality běžně na dvoj až čtyřnásobek. Přetížení komunikační sítě má již plošný charakter; za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města o rozměrech cca 7 x 6 km. Hlavní příčinou je využívání auta pro běžné každodenní účely u řady občanů a pokles průměrné obsazenosti osobních vozidel. Vysoké objemy automobilové dopravy s sebou přinášejí celou řadu souvislostí významně ovlivňujících život obyvatel města.


Obr D3.1 : Dopravní výkon automobilové dopravy za průměrný
pracovní den

Zdroj: TSK - ÚDI

Obr D3.2 : Intenzita automobilové dopravy na vybrané
komunikační síti, 2011

Zdroj: TSK - ÚDI


Obr D3.3 : Skladba dopravního proudu - centrální kordon, 2011

Zdroj: TSK - ÚDI

Hl. m. Praha si klade za cíl směřovat k moderní, efektivní a spolehlivě fungující dopravní infrastruktuře, šetrné k lidem i k životnímu prostředí. Město podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižování dopadů na kvalitu ovzduší (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility) a hlukovou zátěž a v rámci ekonomických možností podporuje cyklistickou a pěší dopravu. Jednou z priorit je výstavba nadřazeného dopravního skeletu města – radiálně okružního systému hlavní komunikační sítě. Vroce 2011 byla zprovozněna jižní větev Štěrboholské radiály v prostoru budoucí křižovatky s Městským okruhem. Celková délka komunikační sítě v Praze činila v roce 2011 cca 3 900 km. Z komunikací hlavní sítě, která má ve svém cílovém stavu dosáhnout délky 210 km, je v provozu 88 km.



DOPRAVA - HROMADNÁ, CYKLISTICKÁ, PĚŠÍ (UDRŽITELNÁ DOPRAVA)

Obr D3.4 : MHD - přepravené osoby za rok [mil. osob]

Zdroj: TSK - ÚDI

V hlavním městě a jeho regionu je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. Hromadná doprava přepravila za rok 2011 1,180 mld. osob (meziroční pokles o 2 %). Nejvíce osob za rok přepravilo metro - 530 mil., následují tramvaje - 311 mil., autobusy přepravily 267 mil. osob, železnice na doklad PID 18 mil. a přívozy 642 tis. osob.

Ke konci roku 2011 bylo vyznačeno směrovým značením přes 500 km cyklotras. Z celé sítě cyklistických komunikací mělo více než 200 km charakter chráněných tras a téměř 70 km využívalo integrační opatření. V roce 2011 byly mj. realizovány stavby cyklostezek podél Plavebního kanálu v Bubenči (A1), jižně od Sedlce (A1) a mezi Trojou a Bohnicemi (A273), proběhlo zprovoznění cyklostezky po bývalé vítkovské železniční trati (A25), vyznačeno bylo více než 60 km cyklotras, téměř 3 km cyklopruhů a více než 4 km cyklopiktokoridorů, zavedena byla bezplatná přeprava jízdních kol po Praze i po železnici aj.

Podpora cyklistické dopravy a vytváření potřebné infrastruktury na území Prahy je součásti plánovaného rozvoje města. Hlavním cílem v roce 2010 přijaté Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze do roku 2020 je zvýšení podílu cyklodopravy až na 5 % v roce 2020, čehož má být dosaženo kombinací vhodných opatření.


Obr D3.5 : Síť cyklokomunikací na území hl.m. Prahy



Zdroj: ÚRM, MHMP


Podporována je také bezpečná pěší doprava. Pozornost v roce 2011 byla věnována především zvyšování bezpečnosti pěšího provozu v kolizních místech s jinými druhy dopravy, zejména s dopravou automobilovou, revitalizaci parků a jiných odpočinkových prostorů, případně stavbě a rekonstrukci komunikací pro pěší (chodníků, stezek). V roce 2011 byl rozpracován Generel pěší dopravy hl. m. Prahy.