ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ > Nástroje ochrany ŽP > Informační systém o ŽP > Indikátory udržitelného rozvoje

Jak se ekologická stopa města počítá?

Města v České republice mají v současné době dvojí možnost výpočtu své „zelené vizitky“ – ekologické stopy. V článku vás seznámíme  s podrobným a orientačním výpočtem, jejich odlišnostmi a  nároky na vstupní údaje. Co ekologická stopa města měří a co ne?

Ekologická stopa města, logo projektu

Od jara roku 2011 mají česká města unikátní příležitost k výpočtu své vlastní ekologická stopy. Tato možnost byla doposud přístupná pouze zahraničním městům na základě analýz „na klíč“. V rámci iniciativy Ekologická stopa českých měst jsou nově na webových stránkách www.ekostopa.cz/mesto k dispozici kalkulátory, které umožňují městům relativně snadný výpočet vlastní ekologické stopy. Jde o obdobu kalkulátorů osobní ekologické stopy (http://www.hraozemi.cz/ekostopa), ale s jinými vstupními údaji a odlišným využitím.
Kalkulátory jsou určeny především zástupcům měst, které zajímá jejich  udržitelnost z hlediska nároků na životní prostředí. Ekologická stopa, která bývá též nazývána „zelené účetnictví“, jim k tomu poskytne vhodné vodítko. Výpočet však mohou pro svojí potřebu provést i další zájemci – například  odborné instituce, neziskové organizace či sami občané.

Na webových stránkách www.ekostopa.cz/mesto jsou k dispozici dva nástroje pro výpočet ekologické stopy. Orientační výpočet je určen městům a ostatním obcím v České republice, které mají zájem o orientační pohled  na vlastní environmentální udržitelnost. Nevyžaduje finančně náročný vlastní sběr dat, je založen zejména na údajích z krajské úrovně. Obsahuje celkem 21 položek.  Důležité je zejména zjistit údaje o využití ploch ve městě, nové výstavbě, spotřebě pitné vody a produkci a způsobu nakládání s odpady.
Podrobný výpočet je určen pro města a obce v České republice, které se problematice udržitelného rozvoje věnují systematicky a koncepčně. Jedná se především o města zapojená do procesů Místní Agendy 21 či souvisejících aktivit. Přesný výpočet vyžaduje vlastní sběr dat, a kromě údajů potřebných pro orientační výpočet je zapotřebí získat data o spotřebě energií a dopravě obyvatel města. Obsahuje celkem 35 položek. Výsledek obou výpočtů je stanoven v tzv. globálních hektarech (gha), tj. hektarech přepočtených podle produktivity. Výsledný údaj vztažený na jednoho obyvatele umožňuje srovnání měst.

Výsledek je dále členěn podle základních složek ekologická stopy – asimilace oxidu uhličitého (plochy odpovídající spotřebě fosilních paliv), pastviny, orná půda, lesy, vodní plochy a zastavěné plochy.  Toto členění ukazuje následující graf na příkladu ekologické stopy České republiky („národní“ Ekologické stopy).

graf - Složky ekologické stopy ČR


Na ekologickou stopu je možné pohlížet také z hlediska souvisejících kategorií spotřeby – potraviny, spotřeba a výstavba, energie, doprava a odpady.
Na základě výsledku může město rovněž modelovat vývoj ekologické stopy do budoucna. Jak se například na celkové ekologické stopě projeví zateplení budov v majetku města či zvýšení recyklace odpadů? Městům je doporučeno opakovat výpočet každé dva roky, což umožní zachycení trendu vývoje ekologické stopy. Ekologická stopa tak pomůže odpovědět na otázku, zda se vzdalujeme či přibližujeme k udržitelnosti.

Závěrem dodejme, že ekologická stopa je především indikátorem spotřeby zdrojů a produkce odpadů. Neměří jiné důležité parametry zdravého městského životního prostředí, jako je kvalita pitné vody, stav ovzduší či zatížení prostředí hlukem. K tomu je nutné využít specializované ukazatele. 

Tisk 29.4.2011 | Jiří Stach | Přečteno: 16764 x
 
 
Powered by PubliX  |   Kontaktujte nás  |  Textová verze  |   Mapa serveru  |  Prohlášení o přístupnosti  |  Tisk  |  E-mail  |  RSS
Nahoru